| Nezletilí mají způsobilost jen k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku. |
Má se za to, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku. |
Tj. jak dřívější, tak stávající úprava dává nezletilému možnost rozhodovat o věcech, které jsou přiměřené jeho vyspělosti - tj. včetně udělení souhlasu ke zdravotním výkonům, podávání informací apod. Nadále však neexistuje (a ani neexistoval) jasný návod, kde je ona hranice "přiměřené vyspělosti". Je na posouzení zdravotníka, zda za daných okolností bude považovat nezletilého za natolik vyspělého, aby mohl o dané věci relevantně rozhodnout.
Nový OZ skutečně zmiňuje (díl 2, oddíl 6, §95 a §100) věkovou hranici 14 let, a to v popisu řešení konfliktní situace, tj. situace, kdy buď nezletilý ve věku 14 let a vyšším požaduje určitý zákrok, ale zákonný zástupce s ním nesouhlasí, a nebo naopak nezletilý vážně odporuje provedení zákroku, který si přeje provést (nebo s nímž souhlasí) zákonný zástupce. OZ zde pouze definuje, že rozhodující slovo má v případě takové kolize soud. Nic více a nic méně. Rozhodě z toho nevyplývá, že by osoby mladší 14 let neměly vůbec žádnou možnost podílet se na rozhodování o sobě a stejně tak z toho nevyplývá, že osoby starší 14 let mají toto právo vždy.
§ 95
Nezletilý, který není plně svéprávný, může v obvyklých záležitostech udělit souhlas k zákroku na svém těle také sám, je-li to přiměřené rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku a jedná-li se o zákrok nezanechávající trvalé nebo závažné následky.
§ 100
(1) Má-li být zasaženo do integrity nezletilého, který dovršil čtrnáct let, nenabyl plné svéprávnosti, a který zákroku vážně odporuje, třebaže zákonný zástupce se zákrokem souhlasí, nelze zákrok provést bez souhlasu soudu. To platí i v případě provedení zákroku na zletilé osobě, která není plně svéprávná.
(2) Nesouhlasí-li zákonný zástupce se zásahem do integrity osoby uvedené v odstavci 1, ač si jej tato osoba přeje, lze zákrok provést na její návrh nebo na návrh osoby jí blízké jen se souhlasem soudu.
Pro úplnost ještě uvádím, že zachované zůstávají i postupy v situacích, kdy přímo od postiženého souhlas z jakéhokoliv důvodu získat nelze. V praxi to znamená možnost zakročit ve prospěch postiženého i bez jeho souhlasu, pokud se dotyčný ocitl v náhlém a patrném nebezpečí (§ 99) a dále možnost vyžádat si souhlas od dalších osob (zákonný zástupce, manžel,osoba blízká atd.) v ostatních případech, kdy postižený z jakéhokoliv důvodu nemůže sám souhlas udělit (§ 98).
§ 98
(1) Nemůže-li člověk udělit souhlas pro neschopnost projevit vůli, byť jen přechodnou, a nemá-li zákonného zástupce, vyžaduje se souhlas přítomného manžela, rodiče, nebo jiné osoby blízké. Není-li přítomna žádná z těchto osob, vyžaduje se souhlas manžela, a není-li, souhlas rodiče, popřípadě jiné osoby blízké, pokud je lze bez obtíží zjistit a zastihnout a pokud je zřejmé, že nehrozí nebezpečí z prodlení. Není-li možné získat souhlas žádným z výše uvedených způsobů, může souhlas udělit jiná přítomná osoba, která o dotčenou osobu osvědčí mimořádný zájem.
(2) Při zákroku i při udělení souhlasu se vezme zřetel na dříve vyslovená známá přání člověka, do jehož integrity má být zasaženo.
§ 99
Je-li život člověka v náhlém a patrném nebezpečí a nelze-li souhlas ve stavu nouze získat ani v jiné než stanovené formě, lze okamžitě zakročit, pokud to je ve prospěch zdraví dotčené osoby nezbytné.
