Pražští záchranáři loni oživili 42 procent pacientů v klinické smrti

Pražským záchranářům se loni podařilo oživit 42 procent pacientů se zástavou krevního oběhu ve stavu klinické smrti. Z 570 takto oživovaných pacientů se jich 17 procent vrátilo do života bez vážnějších obtíží, uvedl v úterý šéf pražské záchranky Zdeněk Schwarz s tím, že se metropole těmito čísly řadí ke světové špičce.

Podle Schwarze se navíc v Praze loni podařilo záchranářům dosáhnout světového úspěchu v počtu lidí, které se podařilo oživit při takzvané komorové fibrilaci. Tedy v případě závažné srdeční arytmie, kdy se srdeční svalstvo začne nekoordinovaně stahovat, čímž srdce přestane fungovat jako pumpa a dojde k zástavě oběhu. Statistiky komorové fibrilace jsou podle Schwarze celosvětově sledovány.

"Poprvé v historii přežilo v Praze klinickou smrt více než 50 procent pacientů s komorovou fibrilací. Jde o světově absolutně špičkový výsledek," řekl Schwarz.

Laikům pomáhají operátorky tísňové linky
Důvodem vysoké úspěšnosti zásahů jsou podle Schwarze rychlé dojezdové časy sanitek i kvalitní práce nemocnic, ale především pomoc laiků, kteří zahájí oživování ještě před příjezdem lékařů. Lidem přitom výrazně pomáhají operátorky tísňové linky, které volajícím radí, jak první pomoc poskytnout.

Se Schwarzem souhlasí Marek Slabý, předseda Asociace zdravotnických záchranných služeb.

"Praha je v tomto na špičce Evropy," řekl. Jako důvody vidí to, že pacienti jsou soustředěni na malém prostoru a že Pražané jsou ohledně první pomoci dobře proškoleni. Dobrých výsledků ale podle něj dosahují i další krajské záchranné služby, které se ovšem musí potýkat s delšími dojezdovými časy. Dodal, že v případě první pomoci se změnila celospolečenská atmosféra a lidé jsou ochotnější pomáhat.

Dojezd do sedmi minut
Pražští záchranáři v loňském roce ošetřili rekordních téměř 108 000 pacientů, tedy o pět procent více než v roce 2012. O většinu pacientů se postarají zdravotníci, kteří k případu vyjíždějí ve velké sanitě. Těm práce každoročně přibývá. Naopak klesá množství výjezdů posádky s lékařem, kteří k případu vyjíždějí v rychlém osobním voze. Loni takto zasahovaly u 14 procent případů.

Tradičně nejvytíženějším dnem je 1. leden kvůli oslavám nového roku. Během dne záchranáři nejčastěji zasahují mezi 9.00 a 12.00, kdy dispečerky řeší asi 50 událostí, což je dvojnásobek celodenního průměru. Průměrná dojezdová doba byla podle Schwarze u případů s vysokou naléhavostí 6,9 minuty, u ostatních 7,5 minuty.

ČTK, FOTO: Jaroslav Soukup, 29.1.2014